Žaloba Marie Vodičkové proti MPSV na ochranu osobnosti

Obvodnímu soudu pro Prahu 2

Francouzská 808/19,

12000 Praha 2

 V Praze dne 18. 4. 2017

Žalobce: JUDr. Marie Vodičková, nar. 20. 1. 1951, adresa pro doručování: Na Poříčí 1041/12, 110 00 Praha 1

Žalovaný: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Na poříčním právu 1, Praha 2, 128 01

Žaloba na ochranu osobnosti

Přílohy:

1) Odpověď senátora Jana Veleby na dotaz čtenáře v Parlamentních listech

2) Článek Jany Maříkové s názvem Odporné divadlo kolem Klokánků

3) Článek v MF DNES ze dne 23. 4. 2015 s názvem Klokánky špatně hospodaří, mimořádnou dotaci nedostanou, říká ministryně

4) Zpráva nezávislého auditora k ověření účetní závěrky FOD za rok 2013

5) E-mailové sdělení o ukončení činnosti ZDVOP Heřmánek

6) Sdělení ZDVOP Opora dětem o ukončení činnosti

7) Článek v Parlamentních listech s názvem Papoušek (KDÚ-ČSL): Problémy mají všechna zařízení pro ohrožené děti, stav je neudržitelný

8) Otevřený dopis Fondu ohrožených dětí premiérovi vlády panu Sobotkovi

9) informace o rozhodnutí vlády o přiznání jednorázové dotace ve výši 20 milionů korun Klokánkům

10) Potvrzení PSSZ o výši dluhu FOD

11) Článek s názvem Centra pro ohrožené děti chtějí stávkovat. Stát jim neplatí dost.

12) Žádost FOD o mimořádnou dotaci ve výši 58 milionů z 6. 9.2012

13) Doporučení Výboru OSN pro práva dítěte ze dne 31. 1. 2003

14) Vyjádření zástupkyně ředitele Mezinárodního institutu práv dítěte paní Paola Riva Gapany

15) Rozhodnutí MHMP o nepřiznaných státních příspěvcích za červen 2014

16) E-mail žalobkyně ministryni Marksové ze dne 24. 4. 2015 a potvrzení přijetí e-mailu

Kolek v hodnotě 2 000 Kč je vylepen na prvopisu podání.

I.

Podle § 81 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. je tímto zákonem chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Podle odst. 2 téhož ustanovení požívá ochrany i důstojnost, vážnost a čest člověka.

II.

Nepodloženými a nepravdivými výroky v médiích v roce 2015 o špatném hospodaření Fondu ohrožených dětí (FOD), jehož byla v té době žalobkyně předsedkyní, ministryně práce a sociálních věcí Mgr. Michaela Marksová vážně narušila důstojnost, vážnost a čest žalobkyně. Značná část veřejnosti včetně veřejně činných osob tato opakovaná tvrzení ministryně pochopila tak, že žalobkyně finanční prostředky FOD „vytunelovala“ resp. rozkradla, viz např. odpověď senátora Jana Veleby na dotaz čtenáře uveřejněná dne 29. 7. 2015 v Parlamentních listech (příl. č. 1 – http://www.parlamentnilisty.cz/profily/Jan-Veleba-13068/otazka/Pomoc-pro-vytunelovane-Klokanky-87405). V této odpovědi pan senátor uvádí, že „ty děti přece za hospodářské delikty vedení Klokánků nemohou.“

I v článku Jany Maříkové ze dne 21. 8. 2015 „Odporné divadlo kolem Klokánků“(příl. č. 2 – http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/odporne-divadlo-150825.htm ) se hovoří o špinění žalobkyně ze zpronevěry, byť tento článek vyznívá ve prospěch žalobkyně. Většina žalobkyniných známých ji informovala o tom, že se mnozí lidé, s nimiž se setkali, domnívají, že žalobkyně Klokánky a FOD “vytunelovala”.

Žalobkyně spolu s dalšími bývalými pracovníky a členy Fondu ohrožených dětí založila nový spolek – Sdružení na ochranu ohrožených dětí, z. s. (IČO: 046 48 293, www.sood.cz), který si klade za cíl postupně obnovit a provozovat ty činnosti, jež FOD v roce 2015 přestal vykonávat. Dehonestující výroky paní ministryně poškozují i tento nový spolek.

Jak může dosvědčit mj. externí pracovník SOOD svědek Jiří Vopelka, který v rámci sponzoringu osobně nebo telefonicky hovoří s desítkami potencionálních dárců, mnozí z nich mají pochybnosti o tom, jestli žalobkyně přece jen majetek FOD nezpronevěřila nebo zda s penězi FOD nenakládala nehospodárně, v důsledku čehož podporu SOOD odmítají.

Důkaz:

1. výslech svědka Jiřího Vopelky, bytem ….
2. odpověď senátora Jana Veleby (příl. č. 1)
3. článek Jany Maříkové (příl. č. 2)

III.

Žalovaný se opakovaně v roce 2015 v médiích, včetně televizí a celostátních deníků, vyjádřil, že finanční problémy Fondu ohrožených dětí, jehož byla tehdy žalobkyně předsedkyní a statutárním zástupcem, vznikly jeho velmi špatným hospodařením. Mimo jiné se jedná o tyto nepodložené a nepravdivé výroky ministryně Marksové, pronesené jménem žalovaného:

1) například v článku MFD uveřejněném dne 23. 4. 2015 pod názvem „Klokánky špatně hospodaří, mimořádnou dotaci nedostanou, říká ministryně“ (viz příl. č. 3 a http://zpravy.idnes.cz/klokanky-exekuce-tominova-vodickova-deti-ohrozene-fond-pjq-/domaci.aspx?c=A150422_181353_domaci_hv,) uvedla ministryně Marksová, že

1. a) FOD léta nedokázal dobře hospodařit a dluhy jsou odrazem jeho ekonomických chyb,
2. b) evidentně fond není schopen pořádně hospodařit,
3. c) nemůžeme dlouhodobě mimořádně podporovat organizaci, která není schopna hospodařit s prostředky,
4. d) situace je dána především velmi špatným hospodařením s finančními prostředky ze strany fondu,

Tato tvrzení jsou nepodložená a nepravdivá.

MPSV provedlo ve FOD tři kontroly využití dotací, a všechny dopadly dobře. Ani kontrola z NKÚ na žádné nehospodárné chování nepoukázala, stejně jako audity, které každoročně prověřovaly hospodaření FOD. Jednalo se o tyto kontroly:

• kontrola MPSV z 15. 12. 2005 a 1. 2006, č.j. 2006/4254 – 222 – závěr (cituji): „Na základě zjištěných skutečností kontrolní komise MPSV konstatuje, že kontrolovaná organizace poskytuje služby v souladu s předloženými projekty a v odpovídajícím rozsahu i kvalitě. Účetní záznamy a účetní výkazy předložené ke kontrole v dostatečné míře poskytují informace o přijatých částkách dotace a o způsobu jejich čerpání“;
• kontrola NKÚ provedená v době od 1. 4. do 26. 5. 2008 č. 08/34: bylo kontrolováno devatenáct projektů, všechny se závěrem, že dotace MPSV byla použita v souladu s podmínkami Rozhodnutí MPSV a že nebylo zjištěno porušení obecně závazných právních předpisů. NKÚ kontroloval také využití mimořádné dotace z r. 2006 ve výši 15 milionů korun, přičemž jediná výhrada byla, že MPSV sice nepožadovalo po FOD vyúčtování této dotace, avšak přesto mělo být provedeno z vlastní iniciativy. K dodatečnému vyúčtování dotace neměl NKÚ žádné připomínky;
• kontrola MPSV ze dne 22. 10. 2012 č. 8 – závěr: Nebyly zjištěny nedostatky. Nápravné opatření nebylo uloženo;
• kontrola MPSV ze dne 22. a 31. 10. 2012, č.j. MIM/6/2012/799 – závěr: Poskytnuté finanční prostředky byly využity v souladu s účelem a cílem, na který byly poskytnuty. V průběhu kontroly nebyly identifikovány případy nehospodárného a neefektivního využití finančních prostředků dotace.

Důkaz:

1. předmětný článek MFD ze dne 23. 4. 2015 – příloha č. 3
2. protokoly o výše uvedených kontrolách, které nechť žalovaný předloží, nebo nechť se vyjádří, zda výše uvedené citace z kontrol se zakládají na pravdě,

2) V citovaném článku žalovaný mj. uvádí, že „za rok 2013 FOD dostal dotaci ve výši 262 milionů korun a že do celkové sumy jde devadesát procent z veřejných peněz“.

I toto tvrzení je nepravdivé. V roce 2013 dostal FOD dotace v celkové výši 37 milionů korun, z toho dotace z MPSV činila 28 milionů korun. Na státním příspěvku pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (což není dotace) obdržel FOD v roce 2013 částku 127 milionů korun. Z veřejných zdrojů tedy čerpal částku ve výši 164 milionů korun, což je o 98 milionů korun méně, než žalovaný uvedl. Není také pravda, že by z celkové sumy (není jasné z jaké, snad z celkového rozpočtu FOD) šlo 90 % z veřejných peněz. Celkové výdaje FOD v roce 2013 činily 258 milionů korun. Částka 164 milionů korun z veřejných zdrojů tedy nečiní 90%, ale 64 %, přičemž do státního rozpočtu FOD vracel na odvodech z mezd ročně 60 milionů korun – z veřejných zdrojů tedy FOD zbylo cca 100 milionů korun, zatímco dalších 100 milionů korun činila podpora veřejnosti.

Důkaz:

1. Předmětný článek MFD ze dne 23. 4. 2015 – příloha č. 3
2. Zpráva nezávislého auditora k ověření účetní závěrky (audit) FOD za r. 2013 – příloha č. 4
3. Vyjádření žalovaného, zda výše uvedené tvrzení žalobkyně je pravdivé, nebo o jaké dotace pro FOD ve výši 258 milionů korun se mělo v roce 2013 jednat, a kdy byly vyplaceny.

3) Ve výše citovaném článku MFD ze dne 23. 4. 2015 se rovněž uvádí, že „zbylá zařízení takové problémy, jako má FOD, nemají“.

I toto tvrzení je nepravdivé.

• Krátce po účinnosti novely zákona o sociálně právní ochraně dětí ohlásilo Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Heřmánek ukončení činnosti, a to k 28. 2. 2013, viz příloha č. 5.
• Zařízení Opora dětem skončilo svou činnost rovněž z finančních důvodů v důsledku novely, a to ke dni 31. 3. 2015, viz příl. č. 6.
• Z článku uveřejněného dne 15. 1. 2016 v Parlamentních listech s názvem „Papoušek (KDÚ-ČSL): Problémy mají všechna zařízení pro ohrožené děti, stav je neudržitelný“ vyplývá, že senátor Zdeněk Papoušek „analyzoval situaci ve většině zařízení a drtivá většina z nich má finanční problémy, které je možné překonávat jen v případě dofinancování z peněz města či kraje, na což dosáhnou většinou jen jimi zřizované instituce“, viz příloha č. 7.
• V Otevřeném dopise nového vedení Fondu ohrožených dětí předsedovi vlády ze dne 9. 2. 2016 se uvádí, že nejen situace FOD, ale i dalších zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je značně kritická, a to v důsledku špatného zákona, viz příloha č. 8.
• Dne 30. 3. 2016 přiznala vláda Fondu ohrožených dětí jednorázovou dotaci ve výši 20 milionů korun, a to pouze na dofinancování provozu zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Klokánek pro rok 2016, nikoli na dluhy předchozích období, viz příl. č. 9. Z toho vyplývá, že vláda uznala, že státní příspěvek pro provozovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nepostačuje k pokrytí nákladů těchto zařízení. Za dva a půl roku, které uplynuly od účinnosti novely zákona o sociálně-právní ochrany dětí (1. 1. 2013) do změny vedení FOD dne 13. 6. 2015, jež výrazně k horšímu změnila financování ZDPOP oproti předchozí úpravě, by se tedy jednalo o deficit ve výši 50 milionů korun (20 milionů x 2,5), což je podstatně víc, než FOD ke dni rezignace žalobkyně dlužil na odvodech České správě sociálního zabezpečení – jednalo se o 22 milionů korun včetně penále, viz příloha č. 10.
• Rovněž článek „Centra pro opuštěné děti chtějí stávkovat. Stát jim neplatí dost“, viz příl. č. 11 dokládá, že velké finanční problémy mají i jiná zařízení, nejen FOD.

Důkaz:

přílohy č. 5 až 11

IV.

Jako doklad špatného hospodaření FOD paní ministryně uvedla žádost o dotaci ve výši 58 milionů korun z roku 2012 – tato žádost však byla podána proto, že den před tím byla přijata novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, a existenční problémy žalobkyně předpokládala, viz příl. č. 12. Text předmětné žádosti lze nalézt též na stránkách FOD na odkazu http://www.fod.cz/uploads/mpsv_zadost_o_mimo_dotaci_09_2012.doc.

Pan ministr Drábek odpověděl, že tyto obavy jsou neopodstatněné.

Žalovaný však zcela účelově použil tuto žádost jako doklad problémů FOD před účinností novely.

Opakovaná nařčení vedení FOD, potažmo tedy žalobkyně, ze strany žalovaného v různých médiích ze špatného hospodaření jsou nepochopitelná i proto, že žalovaný dobře ví, že pouze z darů veřejnosti FOD zrekonstruoval a vybavil celkem 23 objektů – 18 Klokánků a 5 azylových domů pro rodiny s dětmi. Jednalo se o tyto Klokánky: Žatec, Dolní Benešov, Praha 8 – Kobylisy (r. 2000), Praha 4 – Chodov (r. 2003), Hostivice (r. 2004), Kroměříž, Kollárova ul.(2005), Chomutov (r. 2006), Pardubice, Litoměřice (r. 2007), Kroměříž, Havlíčkova ul. (r. 2008), Janovice nad Úhlavou, Praha 9 – Kbely (r. 2009), Dlouhá Loučka (r. 2010), Jindřichův Hradec (r. 2011), Ústí nad Labem (r. 2012), Dubí (2012) a Olomouc (2012). Kromě toho 8 objektů Klokánků a 2 objekty azylových domů odkoupil, a ostatní Klokánky, kde nebyla nutná rekonstrukce nebo kde rekonstrukci hradilo město a kraj (Klokánky Štěrboholy a Brno), z darů veřejnosti FOD vybavil. Z toho plyne, že nejen s veřejnými prostředky, ale i s dary veřejnosti nakládalo dřívější vedení FOD, zastoupené žalobkyní, hospodárně.

Platy zaměstnanců FOD včetně vedení byly výrazně podprůměrné i v rámci platů v neziskové sféře (průměrně 14 643 Kč hrubého, 11 736 Kč čistého). Rekonstrukce budov na samostatné byty Klokánků byly prováděny až desetinásobně laciněji než rekonstrukce obdobných zařízení, které prováděl stát nebo kraj.

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí s účinností od 1. 1. 2013 stanovila, že v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc musí být zajištěn nepřetržitý provoz, jedna pečující osoba se může starat pouze o čtyři děti (v DD je to osm dětí na jednu pečující osobu) a na deset dětí v Klokánku musí být jedna sociální pracovnice (u ústavních zařízení není počet sociálních pracovnic stanoven, zpravidla je jen jedna na celý ústav).

Žalovaný likvidační účinky novely zhoršil ještě výkladem, že tzv. nadlimitní děti jsou v Klokánku nezákonně, a to dokonce, i když byly svěřeny soudem nebo na žádost OSPOD, a žádný státní příspěvek na ně nepřiznával. Nepřiznává státní příspěvek ani na děti, které jsou dlouhodobě zpět ve své rodině nebo v rodině náhradní (tzv. dlouhodobé propustky), a čeká se jen na rozhodnutí soudu, ani na děti, o které se Klokánky fakticky staraly, když je státní orgány umístily na místa uvolněná po dlouhodobých propustkách. A těch bývalo i víc než padesát, což představuje ztrátu víc než milionu korun měsíčně. Další ztráty vznikají za krátkodobé pobyty a za pobyty v nemocnici, v lázních, zotavovnách, viz příloha č. 15.

Klokánky a další ZDVOPy dostávají státní příspěvek pouze na obsazené lůžko, s dvou až tříměsíčním zpožděním, a jeho výše je o třetinu až polovinu nižší ve srovnání s náklady státu na ústavní výchovu. V případě ústavní výchovy je hrazeno i prázdné lůžko, za nepřítomnost dětí se tedy nic neodečítá (tzv. normativ se řídí kapacitou) a finance jsou ústavním zařízením zasílány dopředu na celý rok.

Přesto ministryně Marksová nepravdivě informovala poslance v odpovědi na interpelaci poslankyně Semelové ze dne 25. 9. 2014, že (cituji) „Odpovídá tomu i finanční příspěvek, který je vyšší než potom do těch dlouhodobých zařízení, to znamená, chcete-li, do dětských domovů.“. Přitom skutečnost je zcela opačná – příspěvky z veřejných zdrojů do dětských domovů se pohybují od 340 do 400 tisíc ročně na lůžko, a to i na neobsazené. Státní příspěvek pro zřizovatele ZDVOP na dítě je 273 600 Kč ročně (22 800 x 12), přičemž se ještě krátí pro nepřítomnost dítěte či z jiných důvodů, a na neobsazené lůžko nenáleží nic. Stejně nepravdivě žalovaný ústy své ministryně uvedl, že (cituji) neustále speciálně Fondu ohrožených dětí se dávají výjimky“. Přitom výjimku (z kapacity nejvýše 28 míst) dostal FOD jen jednu ve dvoustupňovém řízení.

Nepravdivé je také tvrzení žalovaného, že všechna zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc se novele, pokud jde o kapacitu, přizpůsobila. Skutečnost je taková, že jiná zařízení se nemusela přizpůsobovat, protože samostatná zařízení, která by se dala spočítat na prstech, měla zpravidla 12 míst, nikdy ne víc než 28, a zbývající, která jsou provozována v rámci ústavů, měla rovněž méně než 28 dětí v rámci ZDVOP a desítky dalších dětí v ústavní výchově, pod jednou střechou tedy mnohem víc dětí než 28.

Nepravdivé je rovněž tvrzení žalovaného, že zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je a vždy bylo určeno pouze pro akutní a krátkodobé pobyty, což FOD nerespektuje. Přitom samo MPSV v roce 2012 navrhlo (a tento návrh byl přijat) v souvislosti s novelizací zákona o rodině, že péče v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má přednost před ústavní výchovou a může trvat tak jako ústavní výchova 3 roky s možností prodloužení. Přednost těchto zařízení před ústavní výchovou navíc platila nepřetržitě od roku 2003 do účinnosti nového občanského zákoníku, tj. do 31. 12. 2014, přičemž do konce roku 2012 platilo, že přednost před ústavní výchovou má péče jen těch zařízeních, která poskytují rodinnou péči. Klokánky proto byly stále plné, a ročně bylo nutno odmítat i víc než tisíc dětí pro nedostatek kapacity. Z těchto důvodů se žalobkyně snažila – a to před účinností předmětné novely – kapacitu Klokánků rozšířit.

Již v roce 2003 Výbor OSN pro práva dítěte v souvislosti s hodnocením plnění Úmluvy o právech dítěte u nás doporučil pod bodem 45 České republice vytvořit nebo posílit na místní úrovni mechanismus náhradní péče v systému sociální péče a přijmout efektivní opatření k usnadnění, nárůstu a posílení pěstounské péče, zařízení pěstounské péče a jiné rodinně orientované náhradní péče a zredukovat ústavní péči jako formu náhradní péče, viz příloha č. 13.

I v souladu s tímto doporučením začal Fond ohrožených dětí vytvářet síť zařízení, která poskytovala dětem přechodnou rodinnou péči na dobu, dokud se děti nemohly vrátit domů nebo dokud pro ně nebyla nalezena trvalá náhradní rodina. Dvě třetiny dětí se po vyřešení situace vracely domů a pouze cca 2 % dětí přijatých zpravidla v pubertálním věku, dosáhly v Klokánku zletilosti. O tom, že Klokánky představovaly onu „jinou rodinně orientovanou  náhradní péči“, není pochyb. Klokánky jezdily obdivovat naše i zahraniční delegace. Například zástupkyně ředitele Mezinárodního institutu práv dítěte v Sionu ve svém vyjádření uvedla, že ani u nich ve Švýcarsku neviděla zařízení pro alternativní péči na tak vysoké úrovni, jako viděla ve třech Klokánkách, které se svým kolegou panem Widmerem navštívila, viz příloha č. 14.

Existenční problémy zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, způsobené novelou účinnou od 1. 1. 2013, se nejdříve projevily u Klokánků proto, že ty v r. 2013 pokrývaly polovinu kapacity všech zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Navíc jen Klokánky měly kapacitu vyšší než 28 míst, takže odečty za tzv. „nadlimitní děti“ pocítily pouze Klokánky. Přesto existenční problémy se postupně projevily u všech ZDVOP. Jen za červen 2014 nám MHMP nepřiznal státní příspěvek na 30 dětí v pražských Klokánkách, viz příloha č. 15. Klokánky ale existovaly s výjimkou Karlovarského kraje ve všech krajích. Měsíční ztráta FOD v důsledku novely tedy byla mnohem větší.

Na výše uvedené nepravdivé a dehonestující výroky žalobkyně paní ministryni upozornila e-mailem ze dne 24. 4. 2015 se žádostí o zjednání nápravy, viz příl. č. 16, a i když přijetí e-mailu žalovaný potvrdil, zůstal bez odezvy.

Důkaz:

Přílohy č. 12 – 16

V.

Čest a důstojnost jsou významné hodnoty požívající zvláštní ochranu podle § 81 občanského zákoníku. V případě neoprávněných zásahů nepravdivými a dehonestujícími informacemi se čest člověka snižuje v očích veřejnosti a ohrožuje jeho vážnost ve společnosti, což se odráží v osobním i pracovním životě poškozeného tím víc, pokud se tak děje prostřednictvím veřejných sdělovacích prostředků. Výše uvedené nepravdivé a dehonestující výroky žalovaného ve značné míře čest a důstojnost žalobkyně poškodily.

Z těchto důvodů navrhuje žalobkyně vydání tohoto

rozsudku:

1. Žalovaný je povinen do 15ti dnů od právní moci tohoto rozsudku zajistit na internetových stránkách Mladé fronty DNES i v její tištěné podobě formou placené inzerce na svůj náklad a v téže lhůtě na internetových stránkách mpsv.cz v sekci „Novinky“ po dobu 30ti dnů uveřejnění omluvy tohoto znění:

„Omluva JUDr. Marii Vodičkové, tehdejší předsedkyni Fondu ohrožených dětí (od r. 1990 do r. 2015)

Ministerstvo práce a sociálních věcí se omlouvá za nepodložená tvrzení ministryně práce a sociálních věcí Mgr. Michaely Marksové, zveřejněná dne 23. 4. 2015 v Mladé frontě DNES

• že Fond ohrožených dětí (FOD) léta nedokázal dobře hospodařit a dluhy jsou odrazem jeho ekonomických chyb,
• že evidentně FOD není schopen pořádně hospodařit,
• že nemůžeme dlouhodobě mimořádně podporovat organizaci, která není schopna hospodařit s prostředky,
• že situace je dána především velmi špatným hospodařením s finančními prostředky ze strany fondu,
• že za rok 2013 FOD dostal dotaci ve výši 262 milionů korun a že do celkové sumy jde devadesát procent z veřejných peněz,
• že zbylá zařízení takové problémy, jako má FOD, nemají.

Tato tvrzení jsou nepravdivá.“

Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 000 Kč.

Marie Vodičková, žalobkyně