Ostatní

Výpis z Metodické příručky MPSV pro kurátory s odkazy na občanský zákoník

V Metodické příručce pro kurátory se mj. na níže uvedených stránkách uvádí:

 https://www.mpsv.cz/files/clanky/28476/Metodicka_prirucka_pro_kuratoty_pro_deti_a_mladez.pdf

Str. 13 – kurátor by neměl nastiňovat dítěti negativní důsledky jeho chování nebo jeho rozhodnutí.

Str. 16  – kurátor pro mládež by se neměl věnovat  všem situacím, např. když dítě zanedbává povinnou školní docházku či zneužívá návykové látky.  Musí se vycházet z principu přiměřeného rizika.

Str. 20 – 22: Přiměřené riziko je přijatelné a patří k nezávislému způsobu života ve svobodné společnosti. Dítě má právo na autonomii, právo jít svou vlastní životní cestou a hledat své životní štěstí. Má právo na autonomní určování svého života.  Dítě má právo činit svobodné rozhodnutí, i když je nerozumné či nešťastné.

Občanský zákoník ale stanoví:

§ 855

                 (1) Rodiče a dítě mají vůči sobě navzájem povinnosti a práva. Těchto vzájemných povinností a práv se nemohou vzdát; učiní-li tak, nepřihlíží se k tomu.

                 (2) Účelem povinností a práv k dítěti je zajištění morálního a hmotného prospěchu dítěte.

  § 857  

                (1) Dítě je povinno dbát svých rodičů.

                 (2) Dokud se dítě nestane svéprávným, mají rodiče právo usměrňovat své dítě výchovnými opatřeními, jak to odpovídá jeho rozvíjejícím se schopnostem, včetně omezení sledujících ochranu morálky, zdraví a práv dítěte, jakož i práv jiných osob a veřejného pořádku. Dítě je povinno se těmto opatřením podřídit.

 § 858

                 Rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění; vzniká narozením dítěte a zaniká, jakmile dítě nabude plné svéprávnosti. Trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti může změnit jen soud.

Str. 27 – 28: Významná je autonomie dítěte, která musí být respektována tím více, čím je dítě starší. Zásah do autonomie rodiny a dítěte proti jeho vůli bez respektování jeho názoru  může pro dítě představovat  větší riziko než když zanedbává PŠD  či užívá návykové látky.

Str. 39 – 42: požadavek legality je problematický u nařizování ústavní výchovy v případě problémů na straně dítěte. Ústavní výchova se má nařizovat výhradně v případě nedostatečné péče rodičů, nikoliv z důvodu výchovných problémů na straně dítěte. Ustanovení § 971 je systematicky zařazeno v občanském zákoníku jako jiná forma péče o dítě. Má být nařizována z důvodu závažných okolností na straně přirozeného prostředí dítěte, nikoliv na straně samotného dítěte.  Účelem ústavní výchovy není sankcionování dítěte za jeho protiprávní jednání. (odkaz na systematiku OZ)

Občanský zákoník v § 971 stanoví:

                 (1) Jsou-li výchova dítěte nebo jeho tělesný, rozumový či duševní stav, anebo jeho řádný vývoj vážně ohroženy nebo narušeny do té míry, že je to v rozporu se zájmem dítěte, anebo jsou-li tu vážné důvody, pro které rodiče dítěte nemohou jeho výchovu zabezpečit, může soud jako nezbytné opatření také nařídit ústavní výchovu. Učiní tak zejména tehdy, kdy dříve učiněná opatření nevedla k nápravě. Soud přitom vždy zvažuje, zda není na místě dát přednost svěření dítěte do péče fyzické osoby.

Str. 65: rodiče nejsou oprávněni nutit dítě studovat  střední školu. Dítě má právo nestudovat, ale má právo rozhodnout se i nepracovat. Listina ZPS zaručuje ochranu před nucenými pracemi.

Str. 67- 69 : I nezletilé dítě může žít a bydlet samostatně (nájemní byt, ubytovna, sociální služba), pokud nechce žít v ústavu. Nemusí být svěřeno nikomu do péče. Dětem od určitého stupně jejich vyspělosti nelze nutit opatření na jejich ochranu proti jejich vůli. Rodiče mohou odmítnout o dítě pečovat.

str. 115- 119: zanedbávání povinnou školní docházku samo o sobě není příčinou vyžadující intervenci OSPOD, je to primárně problém školy. Skutečnost, že rodiče neplní své povinnosti nebo že dítě zanedbává povinnou školní docházku, ještě neznamená, že se jedná o ohrožené dítě vyžadující intervenci OSPOD. Dále opět podobný text jako na st. 65 (zákaz nucených prací). Důvody záškoláctví mohou být i na straně školy (učitel klade na dítě nepřiměřené požadavky nebo ředitelka školy zaujímá k dětem romské národnosti odlišný postoj, proto se tyto děti necítí ve škole dobře a zůstávají doma). Kurátor by měl pomoci řešit problematickou atmosféru ve škole, obrátit se na zřizovatele ČŠI…

str. 133-154 : experimentování dítěte s návykovými látkami  a dlouhodobé užívání   ještě nemusí ohrožovat příznivý vývoj dítěte (kouření či THC). Dítě může činit samostatná rozhodnutí včetně rozhodnutí poškozovat  své vlastní zdraví. Kurátor by neměl každé dítě užívající návykové látky vyhodnotit jako ohrožené. Závislost není jen otázka zdravotní, ale  nese i sociální souvislosti.

Str. 163 – 165: Útěk z ústavu je vždy jednou z forem zátěžové situace, s níž se dítě nedokáže vypořádat.  Příčinou útěku může být šikana ze strany personálu. Úkolem kurátora není zajistit rychlý návrat dítěte do ústavu, ale zjistit příčinu, proč dítě uteklo. Útěk dítěte není možné sankcionovat. Účinné je legalizovat pobyt  dítěte mimo zařízení.