OstatníTiskové zprávy

Tisková zpráva pro TK ze dne 27. 4. 2017

 

 

Ad 1)

Ze statistiky MPSV za rok 2016 vyplývá, že negativní trend ve vývoji ohrožených dětí ve srovnání s lety před zahájením tzv. transformace péče o ohrožené děti pokračuje. Tento vývoj nelze přičítat lepší všímavosti lidí, jak se oficiálně zdůvodňuje, neboť negativní vývoj je i u těch parametrů, které nejsou na všímavosti okolí závislé. Kromě toho všímavost lidí se podle našich poznatků nijak výrazně oproti minulosti nezměnila. Zejména jde o počty zemřelých dětí, které vzrostly ze 2 a 3 v letech 2006 a 2007 na 13 (v r. 2013) a 9 v r. 2016. Rovněž počty dětí, které utrpěly tělesné poškození vzrostly ze 42 v r. 2006 na 140 v r. 2016. Také počty dětí hospitalizovaných v důsledku špatného zacházení se zvýšily ze 105 v r. 2006 na 198 v roce 2017. Tyto parametry se zvýšily i ve srovnání s rokem 2015.

Ve srovnání s rokem 2009, kdy byla zahájena tzv. transformace péče o ohrožené děti, došlo k enormnímu nárůstu dětí týraných, zanedbávaných a zneužívaných, a to ze 4 447 v roce 2009 na 9 416 v r. 2016. Jde o nárůst o 111 %.

Důvodem je podle našich poznatků zhoršování sociální situace rodin, nárůst alkoholismu a rodičů závislých na drogách a hazardních hrách. Rovněž nedostatek vhodného bydlení, zpožďující se sociální dávky a jejich přiznávání až na základě předchozího tříměsíčního období, zastavování dávek pro nedodání nějakého dokladu a zejména pak lichvářské úroky a penále při exekucích přivádění i rodiny s dětmi do velmi těžkých situací, které se mohou projevit agresivitou vůči dětem a jejich zanedbáváním. Kromě toho rozpad pediatrické péče i zrušení školní lékařské péče vedou k tomu, že na týrané a těžce zanedbávané děti se přijde příliš pozdě. Na terénní sociální práci mají OSPODY mnohem méně času než před novelou účinnou od r. 2013, navíc návštěvy bývají zpravidla předem ohlášené, protože mimo pravidelnou pracovní dobu má OSPOD jen pohotovost na telefonu. Navíc děti jsou nezřídka ponechávány v naprosto otřesných podmínkách, neboť je zájem, aby jich v ústavech bylo co nejméně.

Ad 2)

Ani vývoj v náhradní rodinné péči není příliš příznivý. Počty dětí týraných, zanedbávaných a zneužívaných v náhradních rodinách neklesají, ve srovnání s rokem 2009 se v roce 2016 jedná o nárůst o 305 % (z 97 na 393). Ve srovnání s rokem 2015 sice došlo k poklesu o 17 ohrožených dětí (ze 431 v r. 2015 na 393 v r. 2016), ale u zneužívaných dětí došlo dokonce ke značnému nárůstu (ze 30 na 53), u dětí týraných k poklesu jen o jedno – z 66 na 65.

Pozitivní vývoj nelze vysledovat ani u přechodné pěstounské péče, když v roce 2016 bylo 32,4 % těchto rodin bez dítěte, zatímco v r. 2015 jich bylo jen 15 %. K rodičům se vrací jen necelá pětina dětí, do osvojení přešlo jen 22 % dětí a 4,6 % (17 dětí) bylo přemístěno do ústavní výchovy.

Převážná část pěstounů jsou příbuzní – koncem roku 2016 představovali 72,3 % (8 009 osob). Zatímco v roce 2012 bylo pěstounů z příbuzenstva 66 %, tj. dvě třetiny, nyní se již jejich počet blíží ke třem čtvrtinám ze všech pěstounů. Je sice dobře, když dítě zůstane ve své širší rodině, ale bohužel v praxi se biologické pouto často přeceňuje, takže děti jsou nezřídka svěřovány i takovým příbuzným, kteří o ně řádně nepečují a jejich hlavní motivací jsou peníze. Na druhou stranu známe více případů, kdy je pěstounská péče odpírána prarodičům, kteří žijí jen ze svého důchodu a kteří o vnouče výborně pečují, avšak dostávají se do velkých finančních problémů.

náhradní rodinné péči se ke dni 31. 12. 2016 nacházelo celkem 18 636 dětí, z toho 10 922 v dlouhodobé pěstounské péči, 540 v přechodné pěstounské péči, 3 013 v poručenské péči a 4 161 v péči jiné osoby. V roce 2016 bylo celkem 212 dětí z náhradních rodin umístěno do ústavní výchovy.

V ústavních zařízeních a v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc se nacházelo ke dni 31. 12. 2016 celkem 6 593 dětí (v tom zřejmě nejsou zahrnuty děti z kojeneckých ústavů, kterých je cca tisíc).

Střídání pěstounských rodin a jiných výchovných prostředí není z hlediska dětí vhodné, protože prožívají zbytečně trauma z dalšího opuštění, což prohlubuje jejich citovou deprivaci.

Stejně tak rozdělování sourozenců je velmi nevhodné, a v posledních letech je stále častější. Naposledy se na SOOD obrátila matka, které byly čtyři děti nejprve umístěny do dvou přechodných pěstounských rodin a nyní jsou dokonce ve třech pěstounských rodinách. Matka přitom původně chtěla Klokánek, kde by mohly být sourozenci spolu a měla by k nim blíž, ale OSPOD byl proti. Bohužel z MPSV jde tlak na co největší využívání přechodných pěstounských rodin, a to i za cenu rozdělování sourozenců. Velmi často jsou děti z „terénu“ umístěny nejprve do ZDVOP, pak do přechodné pěstounské péče a po roce do další rodiny, případně do ústavní výchovy.

Ad 3)

Vláda předložila do sněmovny novelu zákona o sociálních službách (tisk 1081), která mj. ruší velkou část zákona o sociálně-právní ochraně dětí, a to jednak část týkající se zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP), jednak část týkající se pověřených osob, včetně terénní sociální práce neziskových organizací, které na rozdíl od OSPOD často pracovaly i mimo pravidelnou pracovní dobu.

Úlohu ZDVOP mají převzít „domovy pro děti na přechodnou dobu“, které již nebudou zařízeními sociálně-právní ochrany dětí, ale sociální službou, a to bez jakéhokoli nárokového financování. Financovány budou jen dotacemi tak jako jiné sociální služby, s několikaměsíčním zpožděním na začátku roku, bez jistoty, že jim vůbec nějaká dotace bude přiznána. Tyto domovy se zařazují mezi ústavní zařízení, přičemž kapacita ani další pravidla, jimiž byly ZDVOPy svázány, se neuvádí.

Snaha o likvidaci Klokánků by v případě přijetí této novely byla dokonaná. Přitom Klokánky jezdily obdivovat mnohé zahraniční delegace, mj. i z Norska, Anglie, Francie a Švýcarska, viz např. přiložené vyjádření paní Gapany, zástupkyně ředitele Mezinárodního institutu práv dítěte.

Výhody Klokánků jsou přitom nesporné:

  • Rodinně orientovaná péče, kdy „teta“ je s max. 4 dětmi v samostatném bytě, vaří, nakupuje a pečuje o ně tak jako v rodině,
  • Nerozdělování sourozenců – možnost přijetí i velké sourozenecké skupiny bez ohledu na věk,
  • Péče téměř o polovinu levnější než péče v běžných ústavních zařízeních,
  • Děti neprojevovaly citovou deprivaci – malé děti se k cizím návštěvám chovaly zdrženlivě tak jako děti z běžných rodin.

Paradoxní je, že ve Sněmovně již od 26. 10 2016 leží senátní návrh novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí (tisk 943) na určité zlepšení financování zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc tak, aby se při nepřítomnosti dítěte neodečítal celý státní příspěvek. Neobsazené lůžko by bylo paušálně hrazeno částkou 20 tisíc korun měsíčně (což je stejně jen polovina toho, co dostávají ústavní zařízení), a na potřeby dítěte by byla přiznána částka podle jeho věku (od 4 500 Kč do 6 350 Kč), která by se v jeho nepřítomnosti odečítala.

Naproti tomu státní příspěvek pro tzv. doprovázející organizace zůstává zachován, a jedině ten má nárok na financování na rok dopředu, musí být vyplacen nejpozději do 15. 2. a nevrací se, i pokud dohoda s pěstounem, která je podmínkou jeho přiznání, zanikla, jestliže trvala alespoň šest měsíců.

                                                                                                                                                                                         Marie Vodičková, předsedkyně SOOD